Deset nejdůležitějších věcí, které je dobré vědět o koronaviru a nemoci covid-19
1. Co je koronavirus?
Označení koronavirus se používá pro jakýkoli virus, patřící do podčeledi Coronaviridae. Jde o souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty. Ale také závažnější choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).
Nový typ koronaviru označovaný jako „nový koronavirus“ neboli SARS-CoV-2 (původně označený jako 2019-nCoV), případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé v na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19.
2. Jak se onemocnění COVID-19 přenáší?
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je cca dva až čtrnáct dní. Po týdnu od nakažení se nemoc projeví horečkami, které neustupují. Mohou být provázené nepříjemnými pocity, bolestmi kloubů a svalů a objevují se i projevy kašle.
3. Jaké jsou příznaky onemocnění?
Nejčastější příznaky onemocnění jsou podobné chřipce.
- zvýšenou teplotu
- dušnost, kašel
- bolesti svalů či únava
Méně obyvyklé příznaky
- oslabení či ztráta chuti nebo čichu,
- bolesti v krku, bolest hlavy
- průjem (spíše jen u dětí)
- vyrážka na těle nebo barevné změny na prstech rukou nebo nohou
Závažné příznaky, při kterých je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Před návštěvou lékaře, ale vždy volejte
- dýchací potíže a silná dušnost souvisí s rovoj virového zápalu plic
- bolest nabo tlak na hrudi
- ztráta řeči nebo schopnosti pohybu
4. Jak snížit riziko nákazy?
Virus postihuje hlavně nosohltan a plíce a teprve později se šíří do těla. Šíří se tedy kapénkami, které vznikají hlavně při kašlání, kýchání, smrkání, křiku či zpěvu, ovšem nejméně při běžném dýchání či hovoru. Inkubační doba je 5. až 7. den po kontaktu. Čím více viru vdechneme, tím pravděpodobnější a horší průběh může být. Jak tedy nákaze předejít
- Výběr prostředí - Vyvarovat se místům, kde je hodně lidí, kašlají nebo zpívají či křičí a jsou s vámi v těsném kontaktu. Nedoporučuje se cetovat do zemí, kde je významný výskyt nákazy. Cestovatelská mapa / cestovatelský semafor uveřejňuje na svém webu Ministerstvo zahraničí ČR.
- Rouška - Snižuje riziko přenosu nákazy cca o 70 %, po použití zahodit, nebo 20 min sterilizovat v troubě min 70-100 °C.
- Respirátor - Je efektivnější než rouška (schopen prakticky eliminovat riziko 6 - 8 hodin pobytu v rizikovém prostředí). Respirátory noste do čekárny a do míst, kde můžete předpokládat pacienty nakažené covid-19, a např. i na delší cesty hromadnými dopravními prostředky atd.
- Odstup - Pokud lze udržovat odstup od ostatních lidí cca 2 metry, dodr´žujte jej.
- Desinfekce a hygiena - Pravidelně mýt ruce mýdlem, před tím nesahat do úst obličeje, po pobytu v rizikovém prostředí ideálně použít desinfekci, která je účinná i proti covid-19 (s protivirovým efektem).
- Vitamin D - Sám infekci nezabrání, ale dostatečná hladina vitaminu D zřejmě snižuje riziko těžkého průběhu. Bohužel většina populace a zejména lidi nad 70 let nebo v ústavní péči vyhýbající se slunci mají nedostatek vitaminu D. Dávkování a pravidelné užívání dle doporučení lékárníka! Velké jednorázové dávky nebo nadměrné užívání není účinné.
- Režim - dostatek spánku, pravidelný pohyb, redukce váhy
- Vitaminy - především čerstvé ovoce zelenina obsahující vitamin C.
5. Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?
Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou. Zatím se jeví, že pro těhotné ženy riziko zvýšené není. Ukázalo se, že i u dětí je zatím, podle dostupných informací, virus snášen dobře. Ale pozor - poznatky o nemoci stále nejdou dostatečné!
6. Existuje vakcína proti nákaze COVID-19?
V současné době není k dispozici vakcína, která by chránila proti tomuto onemocnění. Na vývoji a distribuci nové vakcíny se pracuje.
7. Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?
Pro infekci COVID-19 není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní koronavirem by měli zahájit podpůrnou léčbu, zmírňující příznaky této infekce. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta. K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky, množství symptomů onemocnění COVID-19 se dá úspěšně léčit. Vysokou účinnost léčby potvrzuje na svých stránkách i Světová zdravotnická organizace (WHO).
8. Jak řeší ČR na šíření epidemie COVID-19?
Česká republika zavádí celou řadu opatření, která patří v tomto směru k nepřísnějším v zemích EU. Všechny orgány, které mají na starost ochranu veřejného zdraví, Národní referenční laboratoř, nemocnice, zdravotnická záchranná služba a další, jsou ve stálé pohotovosti. Situaci aktivně řeší Bezpečnostní rada státu, Ústřední epidemiologická komise a vláda ČR. Sledujte zavedená opatření na webu ministerstva zdravotnictví.
9. Jak se virus šíří v České republice?
V České republice se první pozitivní případy objevily 1. března 2020. V polovině března již šlo o více než 250 pozitivních případů. Aktuální počty najdete v aplikaci, která výskyt onemocnění na území České republiky přehledně mapuje.
10. Kde všude ve světě byla již infekce koronavirem prokázána?
Infekce virem SARS-CoV-2 již byla prokázána ve většině zemí světa. Aktuální stav šíření nákazy můžete sledovat na webu www.worldometers.info/coronavirus či na stránkách Světové zdravotnické organizace (WHO).
