Žaneta Moltašová

Rokycanská nemocnice

záchranář / sestra, ARO a jednotka intenzivní péče

Ve svém životě mám ráda trochu adrenalinu. A tady je ho někdy dostatek.

Proč jste si vybrala právě obor záchranář?

Vybrala jsem si ho, protože ve svém životě mám ráda trochu adrenalinu, kterého je na záchranné službě často dostatek. Už na základní škole jsem se zúčastňovala různých akcí, jako je například Malý záchranář, které mě navedly až k tomuto oboru.

Co je náplní práce záchranáře?

Hlavní náplní práce záchranáře u zdravotnické záchranné služby je podání akutní přednemocniční péče pacientovi. To znamená odebrat podrobnou anamnézu od pacienta, zajistit periferní žilní katétr, vyšetřit pacienta, případně mu podat léky, některé léky záchranáři mohou podat bez konzultace s lékařem, jiné až po konzultaci, dále je třeba monitorovat životní funkce a rychle pacienta přepravit na odborné pracoviště. Nyní mohou záchranáři také působit na nemocničních odděleních ARO a JIP, kde je náplň práce stejná jako u sester na takových odděleních.

Je studium náročné? Co vás na něm baví?

Studuji na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Plzni a někdo by mohl tvrdit, že „voška“, to je pohoda, ale není tomu tak. Na studiu jsou náročné hlavně praxe, kterých máme během školního roku spoustu, ale i během prázdnin. Během školního roku jsme na pracovištích hlavně v Plzni. O prázdninách si pracoviště můžeme zvolit sami. Ráda chodím do Rokycanské nemocnice, protože tu má každý, ale opravdu každý, velmi vstřícný postoj ke studentům a snaží se ukázat a naučit, co jen může a je v jeho silách a možnostech. A právě toho si velmi cením, protože i přesto, že kantoři se nám snaží předat během školního roku hodně informací a učiva, spoustu věcí si člověk spojí až ve chvíli, kdy tu danou věc vidí v praxi. Zatím mě během studia nejvíc bavily kurzy, na kterých jsme byli v prvním a druhém ročníku. Zde jsme se učili práci terénní záchranné služby a vodní záchranné služby. To bylo vždy zpestření běžných dnů. Lana, nosítka, kopce, bláto, slaňování, pro ohřátí běh a na chlazení voda... to byl každodenní chleba během těchto kurzů.

Chodíte na praxi do Rokycanské nemocnice. Co tam děláte? Jak vypadá váš běžný den?

Běžný den začíná příchodem na oddělení M-JIP, ráno začínáme hygienou u pacientů, poté pomáhám krmit pacienty, po snídaních už bývají hotové ordinace lékařů a připravují se léky a různé infúze. Sestry mě nechávají dělat vše, ale také na mě samozřejmě dohlíží. U převazů a jiných výkonů prováděných lékařem mě nechávají sestry asistovat lékaři, což jsou kolikrát také velmi zajímavé zkušenosti. Dále během dne se stále monitorují životní funkce pacientů a bilance tekutin a dál se plní ordinace lékařů. A také se provádí ošetřovatelská péče, jako je polohování pacientů, jejich krmení, pomoc s rehabilitací, psychická podpora a tak dále.

Proč jste se rozhodla jít do zdravotnictví?

Do zdravotnictví mě dostaly akce na základní škole, o kterých už jsem mluvila. Jelikož mě to bavilo, rozhodla jsem se jít na SZŠ, konkrétně na zdravotnické lyceum, protože jsem si nebyla ještě stoprocentně jistá, zda mě tento směr bude bavit, proto obor lyceum, a ne rovnou sestra. Když jsem zjistila, že mě opravdu baví předměty týkající se zdravotnictví, před maturitou přišlo rozhodování zdravotní sestra, nebo záchranář. A jsem ráda, že jsem se rozhodla právě pro záchranáře.

 


Zápatí - další informace

Copyright ©2020 Nemocnice Plzeňského kraje
Created by Beneš & Michl.