Jak na jarní alergie? Znát je, zaléčit se a na procházky vyrazit nejlépe po dešti
ODBORNÍK RADÍ
I když se většina lidí na jaro a vůbec sluníčko a zeleň těší, je i významná skupina těch, kteří by toto období rádi přeskočili, nebo ho minimálně vyhlíží s obavami. Jedná se o pylové alergiky. Zdravotní potíže jim dělají zprvu pyly stromů a později i trav. Existují ale postupy, jak alergické reakce minimalizovat nebo jak se na „střet“ s alergeny připravit.
„Nejčastější jarní alergie jsou na tzv. „kočičky“, olše, lísky, ale i břízu, javor nebo jasan a ostatní jarní stromy a keře. Ale nemusí přicházet až na jaře. Pokud je teplý leden, začínají se více či méně projevovat už na přelomu ledna a února. A později zesilují,“ popisuje vedoucí lékařka pracoviště klinické imunologie a alergologie Klatovské nemocnice Jana Hanzlíková s tím, že podstatná skupina jarních alergiků mívá potíže hned, jak se oteplí a dále mohou reagovat postupně i na výše uvedené alergeny.
Menší část alergiků pak reaguje specificky jen na břízu. Těm začíná sezona později – zpravidla až na přelomu března a dubna, kdy začínají kvést právě břízy. „Ta je považována za hlavní jarní alergen, takže s nástupem její sezony potíže zesílí. A z tohoto důvodu je bříza také hlavní složkou protialergenních jarních vakcín,“ doplňuje lékařka.
Alergickými projevy jsou zpravidla únava, slzení a zarudnutí očí, rýma a kašel až astmatické projevy. Kožních reakcí je na pyly stromů málo.
Alergické reakce přicházející z jara, ale nemusejí být vždy způsobené výhradně jen pyly stromů. Může se jednat třeba o alergie na pyly keřů nebo květin, ale může se objevit i větší reaktivita na potraviny v důsledku takzvané zkřížené reaktivity potravin s pyly, například na jablka nebo lískové oříšky.
Rok alergika - nejčastější sezónní alergie
|
Nebo se mohou na jaře více projevit i alergie na roztoče. „Jsou lidé, kteří mívají alergické reakce nejvíc na jaře, ale vyšetření na jarní pyly vyjdou negativně. Pak je vhodné zkusit třeba právě vyšetření na roztoče,“ popisuje analytička klatovského pracoviště Lucie Turečková.
Podle odborníků v populaci přibývá lidí, u nichž je zjištěna alergie. Na jednu stranu je to dáno lepší diagnostikou nebo vůbec faktem, že se více lidí dostane k alergologickému vyšetření. Důvod je ale i ten, že prostě lidí s alergiemi přibývá. Nejedná se jen o alergiky reagující na pyly nebo ostatní vzdušné alergeny, ale přibývá i hodně alergiků, kteří reagují na potraviny.
A jak se jarním alergiím postavit? „V první řadě je vhodné sledovat pylové zpravodajství,“ doplňuje analytička Renata Holoubková. „Na základě toho je dobré začít brát včas své léky na alergie – takzvaná antihistaminika, aby se organismus včas připravil na sezonu potíží.“
„A samozřejmě pak nejjednodušším řešením je snažit se vyhnout alergenům. Tedy například nespat u otevřeného okna, když vím, že mi u domu rostou břízy, nebo omezit v kritickém období procházky do přírody v teplém, suchém a větrném počasí, kdy se do vzduchu dostává maximum pylových zrn a na procházku vyrazit ráno nebo po dešti, když jsou pylová zrna navlhlá a tolik ve vzduchu nelétají,“ popisuje imunologická sestřička Ilona Kroa.
A pokud někdo ví, že má závažnější alergické reakce, měl by u sebe nosit léky, kterými může symptomy alergie zmírnit. „To platí i pro alergie na potraviny, u kterých je někdy reakce tak prudká, že musí alergik mimo běžné léky proti alergii s sebou nosit i kortikoid anebo dokonce autoinjektor s adrenalinem (podobně jako alergici s prudkou reaktivitou na hmyz),“ shrnuje závěrem zdravotní laborantka Jana Šindelářová z vlastní zkušenosti.
V případě podezření na alergie by měl v první řadě pomoci praktický lékař. Až pokud se nedaří určit původ alergií nebo reakce na alergeny překračují běžnou míru, je vhodné vyhledat pomoc specialistů, jakými je třeba právě klatovské pracoviště klinické imunologie a alergologie.
Fotogalerie
