Porody ve Stodě končí, nemocnice naopak otevírá ordinaci dětského praktika

Stodská nemocnice ovšem začala v průběhu léta letošního roku poskytovat péči, která je pro region zvlášť důležitá. Přímo v ambulantním traktu otevřela ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, kam se může nově registrovat větší množství dětí.

Gynekologická péče bude zachována v plném rozsahu, tedy včetně ženských ambulancí i těhotenské poradny, lůžkové péče i gynekologické operativy. Všem zdravotníkům z novorozeneckého oddělení a porodnice bude nabídnuta práce na jiném pracovišti dle kvalifikace, popř i rekvalifikace s novou  specializací.

„Vzhledem k historii, tisícům spokojených rodiček a vzhledem k současné podpoře veřejnosti i zaměstnanců je mi tohoto rozhodnutí moc líto. Bez dětských lékařů a bez zajištění adekvátní péče o novorozence ale porodnici provozovat nelze,“ říká ředitel Stodské nemocnice Daniel Hajšman. Ten přitom i se svým předchůdcem podnikl řadu aktivit, aby dětské lékaře sehnal.

„Pozici jsme opakovaně inzerovali doma i v zahraničí, oslovili jsme personální agentury zaměřené na lékaře, měli jsme i osobní kontakty a tipy od zaměstnanců, kam se obrátit, a dlouhodobě a úzce spolupracujeme s lékařskou fakultou. Ale bohužel pediatři chybí v celé zemi a z absolventů se chce pediatrii věnovat jen malý zlomek. Není zkrátka koho oslovovat,“ doplňuje Hajšman.

Předseda představenstva Stodské nemocnice Zdeněk Švanda doplňuje, že nedostatek pediatrů se promítá také do ochoty měnit zaměstnání i do mzdových očekávání. „Finanční představy vážných uchazečů, se kterými jsme hovořili, byly pro nás nereálné. Setkali jsme se pro představu i s požadavkem na mzdu čtvrt milionu měsíčně, a to dokonce i od zájemce bez plné atestace. To žádný příčetný a odpovědný manažer nemůže akceptovat, navíc v porodnici, kde se rodí v průměru jedno dítě denně,“ říká Zdeněk Švanda.

Rodičkám ze spádové oblasti Stodské nemocnice se prakticky nezhorší dostupnost porodnických služeb. Z okolí Stoda jsou totiž v dojezdové vzdálenosti do 30 minut porodnice v Plzni nebo v Domažlicích. Všechny mají navíc dostatečné kapacity pro to, aby porody ze Stoda převzaly.

Rozhodnutí managementu Stodské nemocnice komentuje také náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast zdravotnictví Pavel Hais. „„Nedostatek pediatrů je systémový problém, který trápí nejen Plzeňský kraj. Pokud se nestane zázrak, mám důvodnou obavu, že toto rozhodnutí mohou následovat i jiné nemocnice kdekoliv v České republice. Do Nemocnic Plzeňského kraje máme ohlášenou návštěvu pana ministra zdravotnictví. Budu s ním chtít tuto otázku osobně řešit, protože tento stav je dlouhodobě neudržitelný a stát jej musí začít systémově řešit, nebo nás brzy čeká kolaps pediatrické péče. Možným řešením je maximální možné zjednodušení přístupu zahraničních zdravotníků, jejich rychlá integrace a zapracování do našeho zdravotního systému. Pokud se ovšem nestane nic, brzy nás čeká omezování a především zhoršení kvality zdravotní péče," upozorňuje Pavel Hais.

Protože prázdninové omezení porodnice, vzbudilo na sociálních sítích a v mediálním prostoru řadu spekulací a otázek, rozhodli jsme se níže nejčastější úvahy a dotazy vysvětlit a zodpovědět.    

Nejčastější dotazy veřejnosti k omezení porodnice

Co je skutečným důvodem omezení porodnice?

Jediným důvodem pro uzavření porodnice Stodské nemocnice je skutečně jen a pouze akutní nedostatek dětských lékařů. Bohužel ve Stodské nemocnici někteří kmenoví pediatři v uplynulých letech kvůli věku ukončili nebo omezili svoji činnost a nemocnici se dlouhodobě nedaří, ani přes veškeré dlouhodobé snahy, je nahradit.

Zároveň ubylo externích lékařů (např. z ordinací praktických lékařů pro děti a dorost - PLDD), kteří by byli ochotni personálně vypomoci byť jen s ojedinělými službami. Také oni stárnou a omezují praxe, noví PLDD nepřicházejí a ostatní pak mají o to víc práce a nemají zájem sloužit v nemocnicích.  

V obou případech se jedná o systémový problém, neboť nedostatek dětských lékařů je patrný ve všech krajích napříč celou republikou. Více viz níže.  

Udělala nemocnice vše, aby potřebné lékaře zajistila?

Skupina NPK od roku 2018 zavedla ve všech svých nemocnicích vč. Stodské sofistikovanou personální a náborovou politiku. Zahrnuje velké spektrum aktivit, kterými nemocnice oslovují a snaží se zaujmout jak zkušené zdravotníky, tak i absolventy nebo studenty zdravotnických škol. Jedná se například o …

• personální inzerci – vč. zahraničí
• spolupráci se specializovanými personálními agenturami zaměřenými na zdravotníky i přímo na lékařská povolání – vč zahraničních
• spolupráce s lékařskou fakultou UK v Plzni – mj. praxe desítek studentů ročně
• práce a motivační programy přímo pro mediky a absolventy – např. stipendia, trainee programy (několik desítek studentů ročně) aj.
• náborové / stabilizační / relokační příspěvky
• poskytování ubytování nebo pomoc s hledáním vlastního bydlení
• benefitní program aj.

Díky všem těmto aktivitám a kvalitnímu zázemí a příjemné atmosféře se nemocnicím daří rozšiřovat týmy zdravotníků včetně lékařů. Od roku 2018 vzrostl v nemocnicích Plzeňského kraje počet úvazků lékařů o 20 procent na současných cca 300 úvazků. Tato čísla dokazují, že náborová politika posledních let je jako celek úspěšná.

Zmíněná náborová politika se uplatňuje také ve Stodské nemocnici při hledání dětských lékařů. Pediatr pro Stodskou nemocnici je v posledních třech letech dokonce nejinzerovanější pozicí v rámci NPK a stejně tak je nejvíce poptávám u personálních agentur nebo přes osobní kontakty. Přesto se dětské lékaře do Stoda sehnat nedaří. Není totiž moc koho oslovovat. Volní dětští lékaři na trhu práce skoro vůbec nejsou a absolventi fakult nemají o tento obor zájem.

Proč se nedaří sehnat zrovna dětské lékaře?

Nejsou na trhu práce. Mj. protože …  

• Nejvíce dětských lékařů vzešlo z absolventů lékařských fakult, kteří ukončili studium v 80. a na počátku 90. let. Od té doby už takové množství mediků, kteří by se dál věnovali dětskému lékařství, z fakult nevyšlo.
• Právě tito lékaři se postupně blíží nebo už dosáhli důchodového věku. A jak stárnou, tak postupně omezují nebo ukončují své působení jak v nemocnicích, tak i v soukromých praxích (např. ordinace praktického lékaře pro děti a dorost) - PLDD.
• Průměrný věk pediatrů v ČR je momentálně (dle národního registru zdravotnických pracovníků – ÚZIS) téměř 57 let. Zhruba třetina PLDD je dnes v důchodovém věku.
• Současní absolventi lékařských fakult nemají o obor dětské lékařství dostatečný zájem. Odcházející lékaře tedy nestačí nahrazovat.   

Bude uzavřením porodnice ve Stodské nemocnici ohrožena v její spádové oblasti péče o těhotné ženy, rodičky nebo gynekologické pacientky?

Nebude…

• Gynekologická péče bude zachována v plném rozsahu, tedy včetně ženských ambulancí, lůžkové péče i gynekologické operativy.
• V provozu zůstává nadále i těhotenská poradna a s ní spojené služby.
• Uzavírá se pouze novorozenecké oddělení a porodnice, přičemž tato péče je ze spádové oblasti Stodské nemocnice dobře dostupná v Plzni nebo Domažlicích, případně v Klatovech. Odkudkoli z přirozené spádové oblasti Stodské nemocnice je některá z výše uvedených porodnic v dojezdové vzdálenosti do 30 minut. Z Tachovska, které nemá vlastní porodnici, se pak cesta do druhé nejbližší porodnice po Stodu (zpravidla Plzeň) prodlouží o 4 minuty. Toto „prodloužení“ dojezdové vzdálenosti je pro ženy z Tachovska dlouhodobě akceptovatelné. Až 70 procent rodiček z Tachovska totiž už v současnosti (rok 2022) rodí v Plzni.

Zvládnou jiné porodnice převzít porody ze Stoda?

Ve Stodě se v loňském roce narodilo 361 novorozenců, tzn. jedno dítě denně resp. zhruba 7 procent všech v kraji narozených dětí. Porodnice v Plzni i Domažlicích (popř. i v Klatovech) mají dostatečné kapacity porody ze Stoda převzít. Zvláště s přihlédnutím k nynějšímu i dalšímu celorepublikovému poklesu porodnosti. Mj. jen Domažlická nemocnice může bez významnějších organizačních změn převzít až 70 procent stodských porodů a v případě drobných organizačních změn i všechny.

Porodnice ve Stodě je uzavřená již od 1. července. Rodičky ze spádových oblastí se rozptýlily zřejmě do všech sousedních porodnic. Žádná z nich nezaznamenala v červenci žádný skokový nárůst porodů. 

Zvládnou to, i když se zvýší počet porodů?

Ano, kapacity okolních porodnic jsou dostatečné i při růstu porodnosti. Bohužel ale tato úvaha je minimálně v příštích deseti letech zcela lichá. Pokud nenastanou nějaké neočekávané události (řízená podpora porodnosti, migrace, změna chování obyvatel), tak porodnost bude v ČR v příštích deseti letech naopak klesat a to minimálně o deset procent. Průměrný věk rodiček je nyní cca 29 let (prvorodičky) resp. 32 let (druhorodičky). V tomto věku budou v dalších deseti letech v ČR „nejslabší“ ročníky (1994 – 2004), které se na území Čech za poslední dvě století narodily. Není vyloučeno, že dojde k omezení některých porodnic třeba právě i v důsledku poklesu porodnosti.

Není ve Stodě ohrožena i nějaká jiná péče?  

Ne. Gynekologické oddělení i všechna ostatní oddělení a pracoviště jsou personálně stabilizovaná a není ohrožena žádná péče. Naopak se plánuje další rozšiřování chirurgické, gynekologické a specializované ambulantní péče. Chybějí pouze dětští lékaři. Jedná se o dlouhodobý problém, který už dříve vedl k omezení provozu dětského oddělení (lůžková péče, dětská lékařská pohotovost).     

Přijde někdo ve Stodské nemocnici kvůli uzavření porodnice o práci?  

Uzavřením porodnice nepřijde o práci žádný zaměstnanec. Všem zdravotníkům z novorozeneckého oddělení i porodnice nabízí nebo ještě nabídne nemocnice práci na jiném pracovišti dle kvalifikace, popřípadě i rekvalifikace s novou specializací. Pokud ale samozřejmě bude kdokoli chtít z nemocnice odejít, je toto rozhodnutí na něm samotném. Nemocnice se ale bude snažit zdravotníky udržet.   

Jak budou nadále využity prostory novorozeneckého oddělení a porodní sály?

Porodní sály se budou využívat pro gynekologickou péči a jen malá část ryze porodnického vybavení se zakonzervuje, pokud by se v budoucnu personál našel a bylo možné provoz porodnice obnovit. Lůžková část porodnice slouží paralelně pro gynekologické pacientky. S plánovaným rozšířením gynekologické péče by měla být lůžková část dál využívána v obdobném rozsahu jako nyní.