Rehabilitační oddělení klatovské a horažďovické nemocnice používají k léčbě virtuální realitu

Nasazením brýlí, v nichž je zabudován širokoúhlý monitor, se pacient ocitne ve fiktivním ale příjemném prostředí. Terapeut mu pak dle potřeby, jakou část těla má procvičovat, vybere v aplikaci na tabletu vhodný typ cvičení, náročnost a čas a pacient pak už jen postupuje s asistencí terapeuta dle instrukcí. Z druhé strany brýlí jsou pak citlivé senzory, které snímají pohyb těla, náklon hlavy, ale i pohyb ruky nebo dokonce jednotlivých prstů a vyhodnocují, jak pacient plní zadané úkoly.

K procvičování rukou, ramene, loktů, ale i nohou nebo zad lze vybrat například cviky ve stoje. Pacient se objeví třeba v kuchyni a vyndává nádobí z myčky. Musí se ohnout, uchopit talíř nebo skleničku prsty a vložit do skříňky, kam patří. Nebo se pacient objeví v sadu a ze stromu sbírá do košíku ovoce. Někdy je v úrovni hrudníku někdy v úrovni očí, ale někdy musí pacient sáhnou vysoko nad sebe. Virtuální realita ho tak nutí zatěžovat rozsahem pohybu ramenní kloub, který je třeba po úrazu nebo po operaci.

Touto formou a pokud pacient nevidí celou paži, se zpravidla dostane výše než při běžném cvičení, kdy jen mechanicky zvedá paži. Při takovém cvičení se zastaví v určité výšce, kdy ho kloub začne bolet, a přes tu se těžko dostává. S virtuální realitou jsou výsledky lepší a rehabilitace efektivnější. Nabízí pak i cviky v sedě nebo v leže, kdy se procvičují zase další partie.

„VR Medical se s úspěchem uplatňuje jak v neurorehabilitaci, tak v terapii ortopedických pacientů. Virtuální realita je ideální pro aktivizaci seniorů, jako součást tréninku neurologických pacientů či cíleného výcviku kognice sportovců. Je možné ji použít jak v ambulantní péči, tak na lůžkových odděleních – neurologii, onkologii, následné péči a dalších," říká vrchní fyzioterapeutka rehabilitačního oddělení Klatovské nemocnice Linda Klugerová. 

Vedoucí fyzioterapeut horažďovické nemocnice Karel Kroh pak doplňuje, že cvičení jsou účinná například pro zvyšování svalové síly nebo celkové kondice a mobility, dále pro zlepšení hrubé i jemné motoriky nebo pro snížení bolestí. „Některá napomáhají zlepšit rovnováhu nebo přímo napomáhají s nácvikem běžných činností a tím zvýšení soběstačnosti. A v neposlední řadě jsou v aplikaci obsaženy i cvičení pro zlepšení kognitivních funkcí, například paměti, pozornosti nebo prostorové orientace,“ doplňuje terapeut.

Hlavní výhodou je, že program je nejen zábavný a pacient tak cvičí efektivněji nebo i déle, ale především umožňuje cvičení s významně nižší hladinou bolesti. „Virtuální prostředí vtáhne pacienty natolik, že zapomenou na překážky, které vnímají v realitě. Přitom neztrácejí lidský kontakt s fyzioterapeutem. Čím větší překážka, tím je pro její zdolání potřeba větší motivace.  Pacienti jsou příběhem a virtuálním světem pohlceni. Úkoly plní s nadšením, překonávají své limity v rozsahu pohybu a jsou motivovaní. Velkým přínosem je zároveň posunutí prahu vnímání bolesti při cvičení,“ doplňuje Klugerová.